Vojtovice

Vojtovice se jako stuha táhnou mělkým údolím a pozvolna stoupají podél Vojtovického potoka až k poslednímu stavení pod jižní stěnou Vápenného vrchu. Na trase bezmála 3 km budete procházet mezi roztroušenými staveními, loukami, políčky a nastoupáte více než 100 výškových metrů. Vojtovice jsou díky své poloze dnes klidnou a romantickou oázou, vzdálenou od ruchu moderního světa.

Vojtovice (německý název Woitzdorf) jsou prvně jmenovány roku 1567 (název podle osobního jména Vojtěch) a byly postaveny pravděpodobně na místě starší zaniklé vsi. Jednalo se o malou osadu spadající pod Vlčice (Wildschütz). Do vojtovického katastru patřila ještě jižněji a poněkud výše položená osada Nová Véska (Neudörfel). V roce 1836 zde žilo 278 obyvatel ve 41 domech a byla tu též olejna, potašovna a stoupa, od roku 1812 také škola. V roce 1900 pak 226 obyvatel ve 45 domech. Ve Vojtovicích žilo až do 2. světové války čistě německé obyvatelstvo, které bylo po roce 1945 odsunuto. Dosídlení osady bylo tak jako ve všech méně přístupných lokalitách rychlebska problematické a tak se počet obyvatel neustále snižoval až do dnešních dnů.