Petrovice

Velmi často se vyskytující český název (německy Petersdorf) svědčí o tom, že šlo o Petrovu ves, což bylo asi jméno zakladatele. K obci patřily i dvě osady, Hraničná (německy Gränzgrund) a Nové Chaloupky (Neuhäuser). Obec byla samostatná jenom do roku 1949, potom byla připojena i s osadami k sousedním Skorošicím. Katastr Petrovic (množné číslo) v rozloze 1113 hektarů se rozkládá přibližně uprostřed pásma Rychlebských hor a na jihozápadě se dotýká státních hranic s Polskem, dříve s Německem. Je to terén velmi kopcovitý, pokrytý z větší části lesy, který dosahuje u hranic poměrně značných nadmořských výšek, např. na Špičáku (957 m). Vesnice leží již spíše v podhůří, v severní části katastru (střední nadmořská výška 460 m), kde Rychlebské hory přecházejí v Žulovskou pahorkatinu. Obcí prochází jen silnice místního významu, která vede ze Žulové a Skorošic na západ do Vojtovic a Vlčic. V tomto západním směru vznikly také bývalé osady Hraničná a Nové Chaloupky.

Petrovice jako poměrně typická podhorská a dost odlehlá ves v nové době stále ztrácely obyvatele, i když do roku 1945 jen v malé míře. V roce 1900 bylo v obci zjištěno celkem 682 obyvatel a 132 domů, z toho 21 domů a 118 osob patřilo k osadě Hraničné a pět domů a 32 osob k Novým Chaloupkám. Byla to téměř bez výjimky německá obec (v roce 1930 jenom pět Čechů). Při novém osídlování zaznamenaly Petrovice jeden z největších poklesů počtu obyvatel, protože se do roku 1950 snížil na pouhých 100 osob ve 102 domech a do roku 1991 dokonce na 80 osob v 28 domech; bývalé osady jako relativně samostatné jednotky v podstatě zanikly. Ves je zmíněna v písemných pramenech k roku 1284 s tím, že již předtím patřila k vratislavskému biskupství. Někdy v druhé polovině 15. století zpustla a byla znovu vysazena roku 1576. Většího růstu počtu obyvatel se dočkala až po třicetileté válce a roku 1730 zde bylo již 34 usedlíků. Vedle vsi vznikla postupně po roce 1690 v údolí směrem k hranicím s Kladskem osada Hraničná. Roku 1739 se objevuje prvně v pramenech malá skupina domků, která byla nazvána Nové Chaloupky. Obě osady měly blíže do Vojtovic. Roku 1836 bylo v Petrovicích 719 obyvatel a 103 většinou dřevěné domy, v Hraničné 113 obyvatel a 19 domů, v Nových Chaloupkách bylo v roce 1793 jenom 5 domků. V Petrovicích byla v té době škola, vyráběla se zde také potaš.

Po roce 1848 sice skončilo panství biskupské vrchnosti ve Frýdberku a Petrovice byly přiděleny do soudního okresu Vidnava v politickém okrese Frývaldov, ale k nějaké radikální změně nedošlo. Obyvatelé se vedle chudého zemědělství živili prací v lese, výrobou dřevěného nářadí a přadláctvím, i když to postupně zanikalo. Pro zdejší kraj typické kamenictví se v Petrovicích sice nerozvinulo, ale podle některých zpráv to bylo právě zde, kde v roce 1852 vznikla první dílna na výrobu žulových koryt. Jenom v malém měřítku se v okolí v první polovině 20. století dolovala železná ruda a v místě pracoval menší lihovar a později i pila. V politickém životě obce měli za první republiky největší vliv němečtí sociální demokraté a křesťanští sociálové, před rokem 1938 přívrženci K. Henleina.

Po květnu 1945 byla ves jen z malé části dosídlena českými rodinami. Těžba železné rudy v Hraničné byla zastavena v roce 1967. Pokus se založením pastvinářského družstva v letech 1946 až 1947 neměl většího úspěchu. Další osudy vsi byly spojeny již se Skorošicemi.