Pomník dozorce finanční stráže Jaroslava Karbana

Tragédie ve Vápenné

V průběhu 22. 9. 1938 se oddílu četnictva z Jeseníku podařilo bojem obsadit Žulovou, kam se postupně pěšky a vlakem z Javorníku a Vidnavy stahovali státní zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci. K večeru však byli nuceni před přesilou ordnerů se stáhnout na horní konec Vápenné. Zbytky družstev SOS zde na předsunutých postaveních čsl. armády až do 28. 9. 1938 vedly krvavé boje, při nichž padla naše zapomenutá oběť této doby, a to dozorce Jaroslav Karban, člen FS z Javorníku. Podle vzpomínek tehdejšího příslušníka finanční stráže Zdenka Dopity z Vilémovic se tak mělo stát nad železničním přejezdem v obci Vápenná, kde, ač se to zdá jakkoliv neuvěřitelné, si Jaroslav Karban vyměnil hlídku s jiným příslušníkem, který se chtěl rozloučit s místní dívkou. Bohužel si při této výměně nesdělili hesla, a tak při průchodu nad tímto železničním přejezdem, byl Jaroslav Karban večer smrtelně zraněn dávkou z kulometu, který byl umístěn na blízkém vršku a který obsluhovali naši vojáci. Snad kvůli této události mělo být jméno Jaroslava Karbana navždy zapomenuto. Z této události máme jen kusé zprávy z úmrtní matrik římsko katolické fary Jeseník, rok 1938, str. 204, poř. č. 116 – překlad:
Datum úmrtí: 25. září 1938, pohřbu: 27. září 1938.
Místo bydliště a smrti: Žulová, zemřel při transportu do Jeseníku.
Zemřelý: Karban Jaroslav, svobodný financ, narozen 31. 8.1913 v Kašovicích
Věk: 25 let a 24 dnů.
Příčina úmrtí: střelné poranění břicha – vykrvácení. Úmrtní potvrdil Dr. Žižlavský, pohřbil Reinhard Mrazek, kaplan. Poznámka: zemřel bez lékařské pomoci.

Už od prvních okamžiků vzniku Československé republiky (1918) vyvstala potřeba ochrany hranic nového státu. Hranice střežil ozbrojený sbor ministerstva financí, tzv. Finanční stráž. Ve 20. letech 20. měl název Pohraniční finanční stráž. Tato ozbrojená složka ale fungovala jen jako kontrola hranice z hlediska celní-ho. Účinnější ochrana státu i v případě válečného konfliktu začala až se zřízením Stráže obrany státu (SOS) v roce 1936. SOS měla jasně dané úkoly – ochranu a neporušitelnost státní hranice a nedotknutelnost státního území. Dále se podílela na vojenské obraně země a zpravodajské činnosti. S ostatními bezpečnostními složkami měla spolupracovat při ochraně veřejného pořádku, klidu a bezpečnosti a taktéž spolupůsobit při provádění úkonů celní správy. To, že svoje zkušenosti a dřinu z výcviků budou zanedlouho potřebovat a že někteří zaplatí i daň nejvyšší, svůj život, to tehdy nikdo netušil.

Henleinovský puč v září 1938

Hitlerův štvavý projev 12. 9. 1938 v Norimberku se stal signálem k henleinovskému puči. Po jeho potlačení nařídila 16. 9. 1938 čsl. vláda rozpuštění SdP a funkcionáři i řadoví příslušníci utekli do sousedního Německa. Dne 17. 9. 1938 vznikla na území Německa ozbrojená teroristická organizace Sudetoněmecký dobrovolnický sbor – Sudetendeutsches Freikorps (SFK) organizovaný po oblastech. Oblasti Horní Slezsko se sídlem ve Vratislavi velel bývalý čs. poslanec dr. Koller. Celá slezská skupina měla 6400 mužů organizovaných po praporech. V praporu v Pačkově (1. kompani Jauernig) pod velením vidnavského majora Thena se postupně soustředilo cca 1.000 ordnerů z Javornicka a Vidnavska.

Téhož dne byl na území okresu Jeseník vyhlášen výjimečný stav a aktivní henleinovci uprchli do Německa a okolních lesů. Dne 19, září 1938 byl vydán rozkaz čís. 3 SFK následujícího znění:

„V noci z 19. na 20. 9. 1938 provést bezpodmínečně na úsecích všech skupin četné větší akce. Zabezpečit provedení průzkumu a proniknout bezpodmínečně až k českým četnickým stanicím, vyvolat zmatek, pálit a zajišťovat rukojmí. Od zítřka dne 20. 9. 1938 podniknout větší akce i přes den. Očekáváme ještě během odpoledne telefonické potvrzení tohoto rozkazu a hlášení o plánovaných akcích. podepsán Pfrogner náčelník štábu SFK a zástupce K. Henlaina.“

Ke splnění tohoto rozkazu přistoupili příslušníci SFK velmi aktivně. Už v noci z 19. na 20. 9. 1938 je kulometnou palbou z Německa odstřelováno stanoviště SOS v Bílé Vodě. V průběhu 21. a 22. 9. 1938 je přerušeno telefonní spojení a byli napadeni, odzbrojeni a zajati příslušníci oddělení finanční stráže Růženec, Švarcberk (Černý Kout) a Nové Vilémovice, kde byl zastřelen respicient FS Stanislav Majzlík. V průběhu 22. 9. 1938 se oddílům SDF a ordnerům podařilo obsadit celý javornický výběžek, ustanovili svou státní správu se sídlem v Javorníku, v čele s bývalým okresním vedoucím SdP Waltrem Jaroschekem. Všude byly vyvěšeny vlajky s hákovým křížem. Na silnici do Javorníku bylo napadeno a odzbrojeno družstvo SOS z Travné spolu s posádkou četnické stanice a odvlečeno do koncentračního tábora v Pačkově, stejně dopadla družstva SOS a četníci z Bernartic, Horních Heřmanic a Staré Červené Vody. Družstvo SOS Bílé Vody po dvou dnech ozbrojeného odporu dostalo odpoledne 22. 9. povolení k ústupu. Podařilo se mu obejít Javorník, ale při nočním boji na silnici před Žulovou bylo zajato 12 financů a 3 vojáci. Ozbrojený odchod Inspektorátu FS Javorník, družstva SOS a celníků z Bílého Potoka, četníků a příslušníků ostatních úřadů v Javorníku v počtu cca 50 osob, organizoval velitel četnické stanice prap. Anton Smola. V dopoledních hodinách se mu podařilo vypravit z Javorníku vlak s rodinnými příslušníky státních zaměstnanců. Požadavek ordnerů na složení zbraní rázně odmítnul. Nechal vytvořit semknutý tvar, po jehož okraji rozestavil ozbrojené četníky a příslušníky FS s odjištěnými granáty. Jako předvojová hlídka asi 100 m před semknutým tvarem šli strážní Přibyla a Petsch. Podařilo se jim dojít až k silničnímu zátarasu ve Vlčicích, který hlídalo asi 40 ozbrojených ordnerů a ti se pokusili tento oddíl odzbrojit. Ovšem pod pohrůžkou použití granátů z bezprostřední blízkosti se podařilo semknutému tvaru projít až do Žulové.

V průběhu 22. 9. 1938 se oddílu četnictva z Jeseníku podařilo bojem obsadit Žulovou, kam se postupně pěšky a vlakem z Javorníku a Vidnavy stahovali státní zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci. K večeru však byli nuceni před přesilou ordnerů se stáhnout na horní konec Vápenné (Zighartice). Zbytky družstev SOS zde na předsunutých postaveních čsl. armády až do 28. 9. 1938 vedly krvavé boje, při nichž padl dozorce Karban, člen FS z Javorníku. V průběhu 22. 9 1938 na Jesenicku padli 4 muži, bylo zraněno 22 a do zajetí padlo 105 mužů, z toho 5 četníků, 18 vojáků a 82 příslušníků finanční stráže. Prezident republiky vyhlásil 23. 9. všeobecnou mobilizaci a situace se částečně zklidnila, ale další události vyvrcholily tzv. mnichovským diktátem z 30. 9. 1938, kdy se okres Frývaldov stal součásti Německé říše a území bylo obsazeno 28. pěší divizí Wermachtu. Zpráva náčelníka štábu SFK ke dni 30. 9. 1938 mimo jiné uvádí následující ztráty v československém pohraničí: SDF – 32 mrtvých, 61 raněných a 3 nezvěstné a na čsl. straně – 51 mrtvých, 15 zraněných a 1.449 zajatých.