Travná

Travná – kouzelné místo s bohatou historií, krásná horská osada, jedna z perel Rychlebských hor. Svažitý katastr obce se značnými výškovými rozdíly se táhne v délce téměř tří kilometrů podél horního toku Javornického potoka, při silnici, která vede z Javorníka na jihozápad ke státním hranicím s Polskem. Dominantou obce je novogotický kamenný kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a poutním místem pak léčivý pramen se sochou Panny Marie Lurdské a křížovou cestou.

Historie

Místní jméno Travná, které platí od roku 1948, vzniklo překladem první části německého názvu Krautenwalde, tj. les s rostlinami, bylinami či trávou; od toho bylo zase odvozeno dřívější české označení Krutvald.

První zmínka o Travné je z roku 1295, kdy došlo ke sporu mezi vratislavským biskupem Janem Romkem s knížetem Bolkem z Rirstenberku, který se vsi zmocnil a vybíral clo na hranici mezi Kladskem a Slezskem. Travná (Krutvald) byla na počátku 14. století poměrně velkou vsí se 40 lány a díky svému významu a vzhledem ke strategické poloze se jí zmocnili loupeživí Haugwitzové sídlící na hradě Frýdberk. Travnou pak od nich vykoupil v roce 1358 vratislavský biskup, který ji dále svěřoval jako léno různým držitelům. V 16. století tu byl hamr, takže se v okolí zřejmé dolovala železná ruda. Za třicetileté války ves značně trpěla průchody vojsk a stejně tak tomu bylo o sto let později za sedmileté války. Po sedmileté válce roku 1770 ji biskup Schaffgotsch spojil s lénem Vlčice a v majetku rodu Schaffgotschů zůstala Travná až do roku 1919, kdy se stala součástí velkostatku Bílá Voda. Roku 1725 tu byl postaven a o dvacet let později ještě rozšířen dnes již neexistující kostel, ale ke zřízení lokálie u kostela došlo až roku 1782. V polovině 18. století byl ustaven v obci první učitel. V roce 1836 žilo v Krutvaldu 543 obyvatel v 85 většinou dřevěných domech, v roce 1850 pak 549 obyvatel.

Po roce 1848 připadla ves do soudního okresu Javorník v politickém okrese Frývaldov – a patřila v tomto rámci k nejchudším. Obyvatelé si vedle zemědělství vydělávali spíše v lese a domáckým přadláctvím, které však v průběhu času upadalo. V druhé polovině 19. století byla v okolí určitý čas dolována železná ruda. Přínosem pro Travnou bylo postavení poutní kaple Panny Marie La Salettské v roce 1851 a její rozšíření v roce 1858. K ní přicházela procesí věřících z širokého okolí a z obou stran státní hranice. V letech 1879 až 1892 byl ve vsi postaven i nový kostel Neposkvrněného Početí P. Marie. Pozemkový majetek Schaffgotschů, spravovaný z Vlčic, měl rozlohu kolem 200 hektarů a byl většinou pronajímán, až byl nakonec v roce 1919 prodán a připojen k velkostatku Bílá Voda.

Politická orientace zdejšího německého obyvatelstva byla stejná jako v ostatních obcích na Javornicku, a to platilo i pro jeho osudy za druhé světové války a po roce 1945. Ves byla po odsunu německého obyvatelstva osídlována velmi obtížně a pomalu. V roce 1950 tu bylo jenom 106 obyvatel a 84 domů. V témže roce byla k Travné připojena obec Zálesí, dřívější Valdek, avšak již v roce 1960 byly obě lokality administrativně přiřazeny jako místní část k Javorníku. Po spojení se Zálesím byl v následujících desetiletích v okolí prováděn geologický průzkum a byla zde zahájena těžba uranové rudy, která po nedlouhém trvání v roce 1968 skončila. Hospodaření na zdejší půdě převzal nakonec semenářský Státní statek Javorník.

V roce 1990 sloužil občanům v místě jediný obchůdek a hostinec, byla zde ubytovna zemědělského družstva Bernartice a dvě podnikové rekreační chaty. V roce 1991 měla Travná i se Zálesím jenom 50 obyvatel a 19 trvale obydlených domů.