KOBYLÁ NAD VIDNAVKOU

Mapa

Rozsah katastru se rozkládá v severní části Žulovské pahorkatiny, která dále k severu přechází do Vidnavské nížiny. Vesnice leží v údolí říčky Vidnávky kolem silnice a železniční trati z Žulové do Javorníka.

Kontaktní informace:

Obecní úřad, 790 65 Kobylá n. Vidnavkou  |  telefon: 584 437 604  |  web: www.oukobyla.cz

Památky:

Kostel sv. Jáchyma,  Hřbitovní kaple,  Boží muka do Tomíkovic a Žulové,

Venušiny misky - přírodní památka

Galerie

 

Historie:

Dřívější úřední název této obce zněl česky Kobylá nad Vidnavkou, německy Jungferndorf. České jméno označuje místo, kde se chovaly kobyly, ale německý termín ve smyslu ves panen, tj. jeptišek, nemá reálný základ, protože zde nikdy nebyl žádný klášter a také ves nepatřila nějakému klášteru. Ke Kobylé patřila osada Annín (německy Annaberg). V roce 1976 byla celá obec připojena jako část k Žulové. Rozsah katastru činí 1081 hektarů a rozkládá se v severní části Žulovské pahorkatiny; která dále k severu přechází do Vidnavské nížiny. Vlastní vesnice byla založena v údolí říčky Vidnávky (nadmořská výška 290 m) a leží nyní při silnici a částečně i při lokální železniční trati z Žulové do Javorníka. Annín vznikl západně od Kobylé.

Počet obyvatel se v Kobylé v nové době v podstatě až do roku 1945 neměnil. V roce 1900 připadalo na 161 zdejších domů 937 obyvatel, z toho v Anníně to bylo 25 domů a 104 obyvatelé. Vzhledem k německému charakteru obce (v roce 1930 jenom čtyři Češi) došlo po druhé světové válce k radikální změně a také ke snížení počtu obyvatelstva, takže v roce 1950 tu bylo 525 usedlíků v 155 domech a v roce 1991 494 lidí v 93 domech.

Kobylá je zmiňována v listině pro vidnavského fojta z roku 1291, ale ta zachycuje stav asi o čtvrtstoletí starší. Ves u původního dvorce patřila sice k majetku vratislavských biskupů, ale vedle toho zde byl i svobodný fojtský statek. Za husitských válek ves částečně zpustla. Počátkem 16. století zde byla založena sklárna a její majitel získal od biskupa statek, s nímž nakonec roku 1573 splynul i majetek zdejšího fojtství. Sklárna byla již předtím zrušena a stejně tak skončil krátkodobý pokus o dolování v okolí. Kobylský statek držel v té době rod Niemitzů, který si v místě vystavěl menší zámeček. Část vsi i nadále náležela vratislavskému biskupství. Po třicetileté válce měla ves přes 33 částečně pustých lánů, což bylo poměrně hodně. Na 12 lánech hospodařili majitelé místního statku, kteří se od počátku 17. až do 19. století několikrát vystřídali; na konci 17. století přikoupili i biskupskou část vsi. V roce 1722 měl kobylský statek tři dvory, kde se pěstovalo hodně ovcí, a vlastní pivovar. Sňatkem se tento rytířský statek dostal roku 1800 do rukou svobodných pánů ze Skal, kteří získali majetek také v sousedních Hukovicích a Černé Vodě a vlastnili jej potom až do roku 1945.

Roku 1836 byla Kobylá poměrně významnou lokalitou, protože zde byl0 739 obyvatel a 116 domů. Byl tu pivovar, tři palírny a od počátku 19. století také papírna, která však byla právě v této době rušena. Ve vsi byl od roku 1787 kostel a při něm kaplanství, vedle toho rovněž škola. V roce 1802 byla nově vysazena menší osada Annaberg, která dostala jméno podle tehdejší majitelky statku v Kobylé Anny Marie ze Skal; měla v roce 1836 20 domů a 108 obyvatel. Obyvatelstvo se vedle zemědělství zabývalo také přadláctvím. Po roce 1848 byla Kobylá zařazena do obvodu okresního soudu ve Vidnavě v politickém okrese Frývaldov. Ohromná konjunktura kamenického průmyslu se Kobylé dotkla spíše okrajově, ale i tak zde bylo otevřeno několik lomů a menších kamenických živností. Další průmyslové podniky, zejména pilu a mlýn s pekařstvím, provozovali majitelé velkostatku, i když na druhé straně některé další podniky uzavřeli; to platilo i pro pivovar a palírny. Protože první pozemková reforma po roce 1918 se zdejšího majetku pánů se Skal v podstatě nedotkla, zůstalo jim přes 500 hektarů půdy s dvorem Berghof. Politicky v této obci vítězila za první republiky zprvu strana německých křesťanských sociálů, potom před rokem 1938 Henleinova Sudetoněmecká strana. Kaplanství bylo roku 1885 povýšeno na faru a roku 1906 sem přišly sestry sv. Karla Boromejského, které později zřídily charitativní domov. Pro práci na statku byl za druhé světové války určen menší tábor sovětských zajatců (v čp. 131).

Po roce 1945 vystoupilo ve vsi do popředí opět spíše zemědělství, protože kamenictví a menší průmyslové podniky ztratily na významu. Konfiskovaný velkostatek byl nejdříve převzat horským pastvinářským družstvem, které mělo v Kobylé sídlo i pro okolní obce, ale po roce 1948 se dostal ke Státnímu statku v Žulové (v letech 1951 až 1960 v Javorníku). Tento statek převzal po roce 1960 do své správy i hospodářství ostatních zemědělců, ale nakonec byla v roce 1980 předána veškerá zemědělská půda v Kobylé zemědělskému družstvu v Bernarticích.

V roce 1990, již v rámci Žulové, byla v Kobylé pošta, železniční zastávka, základní škola s nižšími třídami, dva obchody, jedno pohostinství a kino (v rekonstrukci). Zámeček v Kobylé byl využíván po roce 1945 různým způsobem, v posledních letech jako domov důchodců. Je to nepříliš velká a poměrně jednoduchá obdélníková stavba se sedlovou střechou. Byla sice postavena v renesančním stylu kolem roku 1570, ale z původní podoby zůstal jenom vstupní portál, kdežto celý objekt byl barokně přestavěn a nakonec dostal počátkem 19. století novou empírovou fasádu; náleží k němu i areál parku. Kostel sv. Jáchyma je klasicistní církevní stavba z konce 18. století. Památkově chráněna je hřbitovní kaple a při cestách do Tomíkovic a Žulové dvě boží muka z počátku 19. století. Do katastru patří část lesního komplexu Bažantnice s vrchem Smolný (404 m), na němž najdeme skalní město a pozoruhodné prohlubně v žulových skalách a balvanech, tzv. Venušiny misky; směrem ke Kobylé je typická ledovcem modelovaná tzv. oblíková krajina.


  © 2001 - 2017   RYCHLEBY.CZ  |  Licenční podmínky 5 508 463 / 1 343 528    |     Dostupnost webu: 99.98%