VELKÁ KRAŠ

Mapa

Koupaliště:

Koupaliště

Provozní doba, vstupné, ubytování, kontakt

Obec Velká Kraš je jedna z nejstarších osídlených lokalit na Jesenicku. První zmínky o Velké Kraši pocházejí z poloviny 13. století asi z roku 1256. Velká Kraš vznikla spojením Kraše Malé, Fojtovy, Velké a Hukovic, jejichž osu tvoří tok řeky Vidnávky. Obec správně spadala od roku 1973 pod Vidnavu a v roce 1990 se osamostatnila. Na území  Velké Kraše se nachází nejnižší nadmořský bod Jesenického okresu 221 m.n.m., v místě, kde jej opouští řeka Vidnávka. Nejvyšší nadmořské výšky dosahuje ostrovní hora Smolný 440 m.n.m.

Kontaktní informace:

Starostka

: Vlasta Kočí

Telefon

: 584 436 141

Adresa

: Obecní úřad, 790 58 Velká Kraš

www

: www.velkakras.cz

Mail

: starosta@velkakras.cz

: 00635855

ISDS

: zc8bkev

Památky, zajímavosti:

Filiální kaple sv. Floriana z 2. pol. 18. stol.

Filiální kostel Panny Marie v Hukovicích

Venušiny misky - přírodní památka

Paukův jilm - památný strom (300 let)

Obec je součástí Svazku obcí mikroregionu Žulovska

Galerie

 

Galerie

 

Historie:

Název Kraš je odvozen od slovanského osobního jména Kras, které pak bylo převzato i do německého Krosse. Protože Kraší bylo několik, byly rozlišovány různými přívlastky, např. Velká (ve 14. století asi též Henčova), Malá (asi též Siegfriedova) a Fojtova. Je také možné, že šlo původně o jednu velkou vesnici, která se později rozdělila na několik osad. Velká Kraš zahrnovala od roku 1869 původně samostatné správní obce Velká Kraš, Malá Kraš, Fojtova Kraš a Hukovice (německy Haugsdorf, původně Hugova Kraš); všechny tyto osady měly až do nejnovější doby vlastní katastr. V letech 1976 až 1990 byla Velká Kraš dočasně připojena k Vidnavě.

Skupina osad se společným či jednotným označením Kraš se rozprostírá v okolí říčky Vidnávky, která teče z Rychlebských hor napřed přes Žulovou k severu a u Hukovic se stáčí na východ k Vidnavě a k hranici s Polskem. Za Hukovicemi se rozkládá na levém břehu říčky Velká Kraš (označovaná v minulosti též jako Schlechte Seite ve smyslu ležící na rovině), na pravém břehu pak Malá Kraš (v minulosti též Lahme Seite ve smyslu neúrodná strana); není jisté, ke které osadě náleželo označení Dlouhá Kraš. Nejblíže k Vidnavě leží Fojtova Kraš; Nová Malá Kraš byla totiž po roce 1850 součástí Staré Červené Vody a od roku 1924 je částí Vidnavy. Katastry vsí a osad náležejících ke správní jednotce Velká Kraš mají dohromady rozlohu 2150 hektarů a zabírají území západně od Vidnavy, a sice na severu při hranici s Polskem poměrně úrodnou část Vidnavské nížiny a na jihu okrajovou část Žulovské pahorkatiny. Střední nadmořská výška všech osad je poměrně nízká, u Velké Kraše je to 252 m. Osu tvoří tok Vidnávky, silnice ze Žulové do Vidnavy a odbočka železniční trati z Hukovic do Vidnavy, která dříve do roku 1945 pokračovala dále na německé území. Posuzujeme-li všechny k Velké Kraši náležející lokality společně, můžeme tvrdit, že do roku 1945 šlo o poměrně velkou obec s relativně stabilním počtem obyvatel kolem 1500. V roce 1900 zde bylo celkem 1630 obyvatel ve 280 domech, z čehož připadalo na Velkou Kraš 771 osob a 140 domů, na Malou Kraš 352 osob a 58 domů, na Hukovice 260 osob a 41 domů a na Fojtovu Kraš 247 osob a 41 domů. Byly to do roku 1918 výhradně německé obce, několik českých rodin se zde objevilo až po vzniku Československa (v roce 1930 se hlásilo k české národnosti 48 zdejších obyvatel). Po druhé světové válce a vystěhování Němců byla obec dosídlena jen zčásti, takže v roce 1950 tu bylo zjištěno jenom 956 obyvatel ve 300 domech. Situace se ani v následujících desetiletích nezlepšila a při sčítání v roce 1991 zde žilo celkem 775 obyvatel ve 192 domech. Velká Kraš v té době tvořila již jediný správní celek bez rozlišování na místní části.

V nejstarších písemných pramenech je uváděno několik Kraší a těžko rozlišit, která byla nejstarší. To platí jak o listině pro vidnavského fojta, která je kladena do roku 1290, ale zachycuje stav asi v letech 1256 až 1266, tak i o seznamu vsí vratislavského biskupství z roku 1284, kde jsou uvedeny čtyři Kraše; protože všechny odváděly kostelní desátky do Otmuchova, lze soudit, že byly založeny ještě před Vidnavou. Šlo o jednu z nejstarších osídlených lokalit na Frývaldovsku, které patřily k vratislavskému biskupství a původně k jeho otmuchovskému hejtmanství, nakonec pak až do roku 1848 k panství Jánský Vrch. Jenom ve Fojtově Kraši měl majetek také vidnavský fojt a odtud její název. Více údajů máme až z konce 16. století, konkrétně k roku 1580, kdy nejvíce usedlíků i lánů vykazovala Velká Kraš, po ní Malá a Fojtova Kraš a nakonec Hukovice.

Za třicetileté války byly všechny osady vydrancovány a částečně zpustošeny. Majetek fojtství ve Velké Kraši získalo roku 1697 výměnou za díl Kobylé vratislavské biskupství, takže od té doby celá ves patřila jednomu pánovi. Fojtství v Malé Kraši i se Studeným dvorem bylo již roku 1600 vlastnicky spojeno s původně fojtským statkem ve Staré Červené Vodě. Na místě dvora, který byl též nazýván Starost (Sorge), vznikla před rokem 1806 malá osada se sedmi domy, nazvaná potom Nová Malá Kraš. V roce 1836 bylo ve Velké Kraši 121 domů a 797 obyvatel a byla zde již z období před rokem 1820 škola. V Malé Kraši bylo tehdy 50 domů a 362 osob, ve Fojtově Kraši 28 domů a 203 osoby a konečně v Hukovicích 33 domů a 241 osob; počet domů v Nové Malé Kraši zůstal nezměněn a bydlelo v nich 50 obyvatel.
Po roce 1848 a po spojení v jednu správní obec patřila Velká Kraš k soudnímu okresu Vidnava a k politickému okresu Frývaldov. Byla to jedna z těch obcí, které zažily v druhé polovině 19. století konjunkturu kamenického průmyslu. V roce 1873 zde vznikla jedna z nejvýznamnějších firem tohoto odvětví na Frývaldovsku, kterou založil J. Zothe a která měla další pobočky v Zigharticích (Vápenné); podnik přežil i druhou světovou válku. Důležitý podnět pro vznik dalších kamenických závodů přinesla stavba lokální trati z Hukovic do Vidnavy, která v roce 1897 navázala na před rokem otevřenou železniční trať z Dolní Lipové do Javorníka. Z dalších podniků je třeba jmenovat aspoň družstevní lihovar v Hukovicích od roku 1872, později i mlékárnu, protože oba provozy pracovaly ještě v roce 1948. Na katastru Fojtovy Kraše byl umístěn vidnavský závod na výrobu šamotového zboží. Největší statek v obci v rozsahu 40 hektarů vlastnil za první republiky F. Michler.

Po vzniku Československa sdílela Velká Kraš stejný osud jako ostatní německé obce na Frývaldovsku. Napřed zde měli největší vliv křesťanští sociálové, potom přívrženci K. Henleina. Za druhé světové války byly v místě zřízeny dva menší zajatecké tábory. Po novém osídlení se průmyslové podniky udržely jen částečně, lihovar v Hukovicích byl po roce 1961 přebudován na sušárnu brambor a výrobnu krmiv. V posledních letech byl v Hukovicích zřízen kožedělný provoz podniku Gala v Prostějově. Zemědělská výroba byla v rámci kolektivizace zajišťována do roku 1980 částečně Státním statkem v Žulové, potom byly všechny pozemky předány družstvu v Bernarticích, s nímž se místní JZD spojilo již v roce 1974. V roce 1990 se zemědělské družstvo Velká Kraš opět osamostatnilo. V Hukovicích byl vedle výroby krmných směsí a nákupního střediska zemědělského zásobování umístěn závod na zpracování ovoce. Po roce 1976 byla ve Velké Kraši zrušena škola, také kino zaniklo. Zůstala zde (v roce 1990) pošta, železniční stanice a vedle ní ještě zastávka, dva obchody a dva hostince.


  © 2001 - 2017   RYCHLEBY.CZ  |  Licenční podmínky 5 428 085 / 1 323 923    |     Dostupnost webu: 99.98%