Nové Vilémovice

České označení Vilémovice i německý název Wilmsdorf naznačují, že zakladatelem vsi byl asi nějaký Vilém či Vilím, německy Wilhelm. Přívlastek Nové byl připojen až po obnovení předtím zpustlé stejnojmenné lokality po roce 1580. K obci patřily osady Červený Důl (do roku 1924 Červený Grunt, německy Rothengrund) a Hraničky (Gränzdorf). Od roku 1950 je celá obec místní částí Uhelné. Na obecní pečeti bylo zobrazeno srdce a z něj vyrůstající tři květiny.

Nové Vilémovice jsou umístěny jižně od Javorníka, při horním toku Červeného potoka v nadmořské výšce 665 m, obklopeny ze tří stran Rychlebskými horami, zejména horou Strážiště. Hraničky (696 m) jsou položeny na jižním okraji katastru a zároveň u státní hranice (dříve s celnicí) pod Hraničním vrchem (752 m), kdežto Červený Důl (315 m) leží naopak severně od vsi po proudu Červeného potoka. Kopcovitý katastr s rozlohou 1352 hektary je přibližně z poloviny pokryt lesy, druhou polovinu tvoří méně úrodná pole a pastviny.

Počet obyvatel v Nových Vilémovicích od poloviny 19. století klesal z jednoho tisíce až na 805 osob ve 165 domech v roce 1900, z toho bylo 20 domů a 86 obyvatel v Červeném Dole a 42 domů a 211 obyvatel v Hraničkách. Protože to byla v naprosté převaze německá vesnice, kde se teprve po roce 1918 objevili první Češi (v roce 1930 jich tu bylo osm), a zejména pro velmi nepříznivou polohu se zde po odsunu Němců usadilo jenom několik českých rodin. V roce 1950 bylo ve vsi napočteno jenom 39 obyvatel v relativně velkém množství 180 domů. Situace se nezlepšila ani v následujících letech, protože při posledním sčítání v roce 1991 zde bylo usídlena jenom 21 obyvatel v 6 trvale obydlených domech, z nichž bylo 6 lidí v jednom domě v Hraničkách.

Je zajímavé, že Vilémovice jsou uváděny mezi prvními známými obcemi na Javornicku. Dostaly se napřed i s Travnou do moci loupeživého rodu Haugwitzů z Frýdberku, kteří si tak zajistili horské přechody do Kladska, a teprve roku 1358 byly odkoupeny k majetku vratislavských biskupů. Ves však již před rokem 1420 zcela zanikla a byla vysazena znovu i s fojtstvím až po roce 1580, tentokrát již jako součást panství Jánský Vrch. Za třicetileté války Vilémovice opět částečně zpustly, řádil zde také mor, ale roku 1710 tu bylo již opět usídleno 29 sedláků, 23 zahradníků a čtyři domkáři. Roku 1765 byla vysvěcena kaple Nanebevzetí P. Marie a na základě soukromé nadace bylo při ní zřízeno kaplanství, které bylo v roce 1832 povýšeno na faru. Od roku 1768 bylo zahájeno v jednom soukromém domě vyučování. Obě osady, Hraničky i Červený Důl, byly založeny kolem roku 1785, i když v Červeném Dole se objevili první osadníci již počátkem 17. století. Nové Vilémovice měly v roce 1836 93 domů a 633 obyvatel, Hraničky 27 domů a 281 obyvatel a Červený Důl 13 domů a 127 obyvatel.

Po roce 1848 byla ves i s osadami zařazena do soudního okresu Javorník a politického okresu Frývaldov. Zůstala zemědělskou lokalitou, i když usedlíci museli hledat i různé jiné druhy obživy, zejména v lese a dříve i v domáckém přadláctví. Za první republiky se tu objevuje pila. Vedle obecné školy ve vsi vznikla v roce 1885 i jednotřídka v Hraničkách. Po roce 1918 měla v obci napřed vliv německá křesťanskosociální strana, ale ta byla nakonec předstižena henleinovci, kteří také provedli 22. září 1938 ozbrojený přepad budovy finanční stráže v Hraničkách.

Po roce 1945 nebyla ves nikdy řádně dosídlena a očividně upadala, nakonec v roce 1976 vyhořel i zdejší kostel a byl zbořen.