Nýznerovské vodopády

Nýznerovské vodopády jsou jednou z perel Rychlebských hor a romantickým místem ukrytým v zalesněném údolí Stříbrného potoka. Jedná se o geomorfologicky významnou kaňonovitou soutěsku v krystalických břidlicích na Stříbrném potoce se skalními prahy, kaskádami s erozními a evorzními jevy, nemající na území Rychlebského a Jesenického regionu obdoby.

Evorzivní činnost vodopádů
Na rozdíl od eroze – což je výmol vzniklý odstraňováním části povrchu zemského proudem tekoucí nebo vlnící se vody, je evorze výmol vzniklý vymíláním skály vířivým vodním proudem. Vytváří jamky, mísy, “obří hrnce”, jámy a kotle zhruba polokulovité, kuželovité nebo válcovité, až několikametrových rozměrů, s ohlazenými nebo spirálně žebrovitými stěnami. Je častá v peřejích a pod vodopády.

Geologie *)
Vysoká exfoliační klenba, ostrovní hora, jejíž vznik se klade do teplého, popř. tropického podnebí třetihor. Na vrcholu a svazích se nachází soustava exfoliačních slupek s množstvím vyvinutých drobných tvarů zvětrávání žuly jako tafoni, voštiny, skalní výklenky, skalní mísy s odtokovými žlábky, žlabové škrapy a sedadla. Největší ze skalních mís má rozměry 112,5 x 78,5 x 93,5 cm. Geologicky patří území k žulovskému plutonu, k jeho bazičtější části. Vystupuje zde biotitický granodiorit, světlá slezská žula. Vrchol během pleistocénního zalesnění Žulovské pahorkatiny čněl pravděpodobně nad ledem jako nunatak. Půda je mělká, kyselá, místy podzolovaná a vysychavá, typologicky náleží k oligotrofním rankerům.

Zvířena *)
Běžní jsou zde zimní savci: myšice lesní, rejsek obecný a rejsek malý, ptáci: lejsek bělokrký, pěnkava obecná a strakapoud velký. Roháček bukový indikuje zachovalost smíšeného lesa.

Květena *)
Špatně přístupné skály pokrývá rozvolněný smíšený porost s převahou borovice lesní a buku lesního, s příměsí modřínu opadavého a s vtroušeným dubem letním, břízou bělokorou, a smrkem ztepilým. V podrostu převládá bika bělavá, vřes obecný, hasivka orličí, bělomech sivý a lišejníky. Ve štěrbinách skal roste sleziník severní.

*) zdroj: Chráněná území ČR, svazek VI. Olomoucko, okres Jeseník, vydala Agentura ochrany přírody a krajiny

Pro zajištění ochrany této přírodní památky není dovoleno ohrožovat nebo měnit její dochovaný stav ani dochovaný stav jejího okolí včetně ochranného pásma 50m od hranice přírodní památky. Jakékoliv úpravy přírodní památky a jejího okolí lze provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.