Vyhlášeny národní přírodní památkou v roce 1971

Kopec Smolný (404 m.n.m.), na kterém se Venušiny misky nacházejí, představuje tzv. ostrovní horu, vzniklou v tropickém třetihorním podnebí. Jde o jedinečný geomorfologický výtvor s kulovitou odlučností žuly – ve skalních útvarech jsou vyvinuty pozoruhodné tvary jako skalní mísy, křesla a výklenky, jejichž vznik je podmíněn erozním účinkem dešťové vody a již zmiňovanou kulovitou odlučností žuly.

Asi 1,5 km východně od Kobylé na kopci Smolný (404 m n. m. ).

Katastrální území: Velká Kraš

Nadmořská výška: 404 m n.m.

Výměra: 4,06 ha.

Poloha: Otevřít mapu

Národní přírodní památka Venušiny misky se rozkládá na vrcholu kopce Smolný. Jedná se o tzv. ostrovní horu, která vznikla v teplém tropickém období třetihor. V období čtvrtohor, během pevninského zalednění Žulovské pahorkatiny, čněl vrchol Smolného nad ledovcem jako nunatak. Na skalách jsou vyvinuty četné tvary zvětrávání a odnosu žuly. Jejich vznik je podmíněn erozním účinkem srážkové vody a typickými vlastnostmi žuly. Jedná se zejména o skalní mísy, skalní sedadla a křesla, výklenky, žlábkové škrapy a skalní dutiny zvané tafoni. Největší ze skalních mís má v průměru 1,5 m, je hluboká přes 1 m a pojme asi 65 litrů vody.

Geologicky patří Smolný vrch k žulovskému plutonu. Tvoří jej biotitický granodiorit, v této oblasti známý jako světlá slezská žula.

Špatně přístupné skály pokrývá smíšený les s převahou borovice lesní a buku lesního, s příměsí dubu zimního, a vtroušeným javorem klenem, javorem mléčem, habrem obecným a modřínem opadavým. Ve vrcholové části se dochoval fragment reliktního acidofilního boru s keříčky vřesu obecného, borůvky černé, brusinky obecné, s bikou bělavou a ostružiníkem křovitým. Na skaliscích jsou časté zakrslé formy dřevin. V lese hnízdí lejsek bělokrký, pěnkava obecná a strakapoud velký. O původním charakteru lesa vypovídá např. přítomnost vzácnějšího střevlíka Cychrus attenuatus.

Potkáte-li u Smolného kopce malé bytosti, příjemného vzhledu a dobrého vychování, tak vězte, že to jsou Venušiny lidičky – skřítkům podobné bytosti, obývající podle tradice vrchol Smolného kopce s ostrohem žulových skalisek. Záminkou k těmto bájím byly skalní mísy, skalní sedadla, křesla a výklenky na tzv. ostrovní hoře. Tato bájná lokalita se nachází v souvislém lesním celku Bažantnice, asi 2 km jihovýchodně od obce Kobylá nad Vidnavkou. Přístupná i z obce Černá Voda kolem rybníku U dubu směrem k vrchu Smolný.

Geologie *)
Geologicky je vrch Smolný součástí žulovského plutonu variského stáří. Smolný je tvořený žulou, tzv. „žulovským granitem“, či přesněji středně až hrubě zrnitým, světle šedým, biotitickým granitem až granodioritem. Skály vystupují především v severozápadní části území a jejich horní partie zasahují téměř pod vrchol Smolného vrchu. Skály vznikly tropickým větráním v terciéru, dotvořeny byly v době pevninského zalednění v pleistocénu. Skály ale nemají znaky přímé ledovcové modelace, neboť vrchol Smolného vyčníval uvnitř povrchu ledovce jako tzv. nunatak. Jsou na nich vyvinuty pozoruhodné tvary zvětrávání a odnosu žuly a působení klimatu na tyto tvary, jejichž vznik byl nejspíše podmíněn erozními účinky srážkové vody a vlastnostmi žuly (kulovitá odlučnost). Jedná se o tzv. exfoliační tvary – skalní mísy, křesla, sedadla, výklenky aj., jejichž vývoj z části pokračuje i dnes. Tyto skalní mezo a mikroformy zvětrávání a odnosu žuly patří mezi nejvýznamnější na území České republiky.


Zvířena
 *)

V území je významný nález brouka lence Abdera triguttata (Gyllenhal, 1810), který má vazbu na borovice porostlé houbama. Ze severní Moravy je znám pouze tento nález a po celé republice se vyskytuje jen sporadicky (Konvička O. – ústní sdělení).

Inventarizační průzkum z oboru mammaliologie (Losík, Bartonička 2004) uvádí několik druhů netopýrů, zjištěných detekcí ultrazvukových signálů. Jedná se o netopýra velkého (Myotis myotis) a netopýra brvitého (Myotis emarginatus), kteří jsou zvláště chránění v kategorii kriticky ohrožený. Dále byli zaznamenáni netopýr vousatý/Brandtův (Myotis mystacinus/brandtii), netopýr severní (Eptesicus nilssonii), netopýr rezavý (Nyctalus noctula) a netopýr stromový (Nyctalus leisleri).

Pro avifaunu území jsou typickými druhy lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), strakapoud velký (Dendrocopos major).


Květena
 *)

V okolí skal a na vrcholu Smolného vrchu roste smíšený les s převahou borovice lesní (Pinus sylvestris) a buku lesního (Fagus sylvatica), s příměsí dubu zimního (Quercus petraea) a s vtroušeným javorem klenem (Acer pseudoplatanus), javorem mléčem (A. platanoides), habrem obecným (Carpinus betulus), břízou bělokorou (Betula pendula) a modřínem opadavým (Larix decidua). Jádro chráněného území tvoří fragment reliktního acidofilního boru sv. Dicrano-Pinion s keříčky vřesu obecného (Calluna vulgaris), borůvky černé (Vaccinium myrtillus), brusinky obecné (Vaccinium vitis-idaea), šťavelem kyselým (Oxalis acetosella), bikou bělavou (Luzula luzuloides) a ostružiníkem křovitým (Rubus fruticosus agg.) v podrostu. Na skaliscích jsou vidět zakrslé formy dřevin. Vrchol je porostlý kyselou bučinou s příměsi dubu zimního a borovice (as. Luzulo-Fagetum), les na severozápadních svazích lze zařadit mezi květnaté bučiny (podsv. Eu-Fagenion) s výrazným jarním aspektem tvořeným zejména česnekem medvědím (Allium ursinum). Jako nejvýznamnější rostlinný druh v NPP lze označit mech Anacamptodon splachnoides (dle červeného seznamu ohrožený druh – EN), nalezený v roce 2004. Při mykologickém průzkumu byl zaznamenán jeden druh houby vedený v zákoně jako silně ohrožený – kukmák dřevní (Volvariella caesiotincta), jeden druh vedený v červeném seznamu jako kriticky ohrožený – bedla ohňopochvá (Lepiota ignivolvata) a dalších 5 druhů hub vedených v červeném seznamu jako ohrožené.

*) zdroj: Chráněná území ČR, svazek VI. Olomoucko, okres Jeseník, vydala Agentura ochrany přírody a krajiny

Poškození skal horolezci se nezdá být významné (především kvůli malému počtu lezců), přesto by bylo vhodné lezení v NPP redukovat na minimum. Lezení je potřeba omezovat především tam, kde jsou nejlépe vyvinuty drobné vyvětrávací tvary žuly.

© RYCHLEBY.CZ

Výhradní práva na veškeré materiály na webu rychleby.cz jsou majetkem provozovatele. Všechna práva vyhrazena. Žádná část tohoto webu, není-li uvedeno jinak, v celku ani v části nesmí být kopírována nebo jinak reprodukována bez výslovné souhlasu provozovatele. Veškeré zobrazené fotografie a obrazové materiály jsou chráněny autorským zákonem, svolení s použitím fotografií a obrazových materiálů webu může udělit výhradně majitel webu rychleby.cz a to pouze písemnou formou na základě obchodně dodavatelské smlouvy.