Skalka pod Kaní horou

Geologie *)
Přístupná skalka protažená ve směru SZ – JV, s maximální délkou 8 m a max. výškou 4,5 m. Protažení skály souhlasí se směrem puklin a se směrem postupu pevninského ledovce. Geologicky patří lokalita k žulovskému plutonu, k jeho bazičtější části. Skála je tvořena biotitickým granodioritem, světlou slezskou žulou, na níž je patrná pravidelná lavicovitá odlučnost podle tří systémů puklin a typické „ žokové „ zvětrávání lavic. Vzhledem k tomu , že leží na území v pleistocénu zaledněném, lze zde studovat i rozrušovaní účinky pevninského ledovce. V předmětném území, kde jsou časté zcela obroušené oblíky, je tento tvar netypický a jeho zachování je podmíněno ochranným vlivem Kaní hory, která jihovýchodním směrem podstatně zbrázdila rychlost ledovcového čela, které jí obtékalo. Po ústupu ledovce zůstaly v blízkém okolí skály uloženiny sálské spodní morény.

Zvířena *)
Běžná fauna, entropicky výrazně pozměněná, z chráněných druhů ještěrka živorodá.

Květena *)
Skalka se nachází uprostřed zemědělské půdy v izolovaném remízku tvořeném lípou malolistou, javorem mléčem a dubem letním, s vtroušenou břízou bělokorou, habrem obecným, javorem klenem a třešní ptačí. V podrostu převládá lipnice hajní.

*) zdroj: Chráněná území ČR, svazek VI. Olomoucko, okres Jeseník, vydala Agentura ochrany přírody a krajiny

Pro zajištění ochrany této přírodní památky není dovoleno ohrožovat nebo měnit její dochovaný stav ani dochovaný stav jejího okolí včetně ochranného pásma 50m od hranice přírodní památky. Jakékoliv úpravy přírodní památky a jejího okolí lze provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.